Informace o pozadí
Shromažďování a sestavení souvisejících informací má rozhodující význam pro nalezení efektivních řešení a je předpokladem pro vytvoření základu pro hodnocení. V rámci dílčích projektů v této tematické oblasti mají být zpracovány informace pro hodnocení aktuální situace na zkoumaném území a mají sloužit jako základ dalších prací. Uskuteční se tedy také rešerše a vyhodnocení hornicko-historických informací.
Analýzy antropogenně a přirozeně podmíněného přístupu železa a síranů do tekoucích vod (vodních útvarů) ovlivněných těžbou
Zpracování: LfULG
Kontakt:
V některých regionech Saska způsobuje průnik síranů a železa do vody překročení orientačních hodnot v povrchových vodních útvarech stanovených Nařízením pro povrchové vody resp. překročení limitních hodnot podle Nařízení pro spodní vody.
Těžiště studie tvoří analýzy antropogenně a přirozeně podmíněného přístupu železa a síranů do saských vod podléhajících vlivům těžby rud a historické důlní činnosti. Obsáhlá studie literatury zahrnuje dosud provedené práce, následně bude vyhodnocena přesnost jejich výsledků. Prostřednictvím vyhodnocení dat týkajících se vlastností spodní vody bude vytvořen základ pro stanovení tzv. „Hot-Spot“ oblastí průniku síranů a železa do spodní vody. Budou využity další informace týkající se hydrogeochemického potenciálu a také vyhodnoceny vlastnosti proudění včetně interakce spodních a povrchových vod. Získané poznatky budou základem pro návrh cílených efektivních opatření zohledňujících také jejich množství. Budou vyhodnoceny mezinárodní a národní postupy pro odstraňování síranů z vody a v potaz budou brány podmínky v saských regionech, kde těžba rud probíhala.
S pomocí rozsáhlých popisných a explorativních statistik byly kvantifikovány zdroje vnášení koncentrací železa a síranů v Sasku a připisovány přírodním a antropogenním příčinám.
Jako výsledek této studie lze dospět k závěru, že v Sasku mimo oblasti těžby hnědého uhlí existuje řada přírodních a antropogenních vstupů síranů a železa z geogenních zdrojů, jakož i z oblasti zemědělství, těžební činnosti a průmyslu. S tím související vnosy vedou k překročení odpovídajících orientačních hodnot LAWA. Tyto zdroje byly v rámci této studie podrobně analyzovány.Vytvoření situační mapy vodního režimu pro území Cínovec/Zinnwald a vytvoření budoucích nutných vodohospodářských opatření s cílem zlepšit stav vody v regionu
Zpracování: LfULG
Kontakt:
Přesná znalost pohybu vody tvoří významný základ pro odhad transportu látek ve spodní a povrchové vodě. Problematika transportu (průniku) látek do podzemních důlních děl je velmi komplexní: prostřednictvím usazených sedimentů může docházet ke zvyšování koncentrace škodlivin, která může mít negativní vliv na kvalitu vody a biocenózu ve vodním útvaru.
Cílem této studie je za pomoci situační mapy vodního režimu přispět k pochopení stávající situace v lokalitě Zinnwald (Cínovec) a vytvořit základ pro prevenci poškození životního prostředí budoucími těžebními aktivitami. Bude provedena rešerše zahraniční literatury, rešerše literatury v archivech týkající se odvodňování území (také na české straně) a proběhne i měření. Díky tak širokému spektru informací má dojít k prohloubení stávajících vědomostí. Záměrem je prodiskutovat a přiřadit množství a složení vody vytékající z důlních oblastí s ohledem na další geogenní a antropogenní průnik látek do vody. Cílem je také identifikovat opatření, která by při plánování budoucích těžebních aktivit a odvodňování mohla vynášení (vyplavování) látek minimalizovat.
Ze získaných dat byly na základě situační mapy vodního režimu vytvořeny hydrochemické vývojové diagramy. Zatímco v štole Tiefer Bünau Stolln dominuje vliv osídlení se zvýšeným obsahem chloridů a síranů, složení vody ze štoly Tiefe Hilfe Gottes Stolln určuje do značné míry voda z dolu Cínovec se zvýšeným obsahem arsenu, berylia a zinku. Kadmium je všudypřítomné a jeho obsah se ve vodě z obou štol zvyšuje. Zlepšení stavu vody v regionu je v zásadě možné dosáhnout uplatněním opatření na čištění (úpravu) důlní vody.
Mapování a průzkum drobných vodních útvarů vzniklých v důsledku báňské činnosti z hlediska jejich možných rizik ovlivnění ostatních vodních útvarů
Zpracování: Ústecký kraj
Kontakt:
Hnědouhelné výsypky jsou antropogenní útvary v post-rekultivační krajině, s jejichž vznikem je úzce spjata existence celé řady malých vodních útvarů, ať již cíleně založených či samovolně vzniklých. Z hlediska posílení malého vodního cyklu, schopnosti zadržování vody v krajině či zvyšování stanovištní i druhové diverzity mohou tyto nové krajinné prvky hrát významnou roli. Na druhou stranu mohou představovat určitá rizika, pokud jsou dotována či jsou přímo původem jejich vzniku výrony mělkých podzemních vod drénovaných z tělesa výsypky. Nadložní zeminy, ze kterých jsou výsypky tvořeny, často obsahují zbytky uhelné hmoty, se kterou je spojen vznik tzv. kyselé důlní drenáže. Ta vzniká chemickou a biologickou oxidací sulfidických minerálů, jako např. pyritu, který je obsažen v uhelné hmotě. V důsledku těchto procesů jsou pak pro kyselé důlní vody charakteristické nízké hodnoty pH, vysoký obsah síranů, manganu, železa, i těžkých kovů a jiných znečišťujících látek.
Zájmové území pro tento úkol je rámcově definováno hranicemi zájmových území jednotlivých těžebních společností, které v Ústeckém kraji působí. Rámcová hranice byla proto převzata ze souhrnných plánů sanací a rekultivací jednotlivých těžebních společností.
V rámci takto definovaných území bude nejprve vymezeno užší zájmové území, které bude zahrnovat jednotlivá tělesa vnitřních a vnějších výsypek. V tomto užším zájmovém území pak bude provedeno vlastní mapování vodních útvarů. Mapování bude prováděno na základě současných i historických ortofotomap tak, aby bylo možné odlišit vodní útvary trvalého charakteru, jejichž hranice budou digitalizovány. Ze zjištěných vodních útvarů bude proveden reprezentativní výběr 24 lokalit. Výběr by měl zahrnovat různé typy vodních útvarů (nebeská jezírka, rekultivační nádrže, samovolné akumulace vod při patách výsypek, poklesové kotliny atd.).
Na vybraných vodních útvarech bude proveden terénní průzkum. Ten bude zahrnovat jednak mapování stanovištních charakteristik a parametrů vodních útvarů, a jednak biologický průzkum. Biologický průzkum by měl být zaměřen na druhy vázané na vodní prostředí či vyskytující se v okolí vodních ploch (rostliny, ptáci, plazi, obojživelníci a vodní bezobratlí). Biologický průzkum bude probíhat po dobu jednoho roku, resp. musí zachytit jarní, letní i podzimní aspekt sledovaného území.
Závěrečným výstupem bude hodnotící zpráva shrnující veškerá získaná data, jejich vyhodnocení a celkové zhodnocení ekologického potenciálu sledovaných lokalit.
Celkově je možné konstatovat, že v rámci rekultivací by měly být části výsypek ponechány přirozenému vývoji, neboť se ukazuje, že se zde spontánně vytváří množství různých typů biotopů včetně vodních ploch rozmanitých tvarů i velikostí. Vytvářené vodní plochy by měly mít pokud možno nepravidelný tvar břehové linie, doprovázené tůněmi, dále mírné sklony břehů, jakožto podmínka následného vývoje litorálů. Na těchto vodních plochách by neměly být cíleně vysazovány ryby ani chovány (polo)divoké kachny.
