Inovace

Kontakt:

kathleen.luenich@smul.sachsen.de

Rámcová směrnice EU o vodě (RSV) stanovuje, že je třeba přijmout přiměřená opatření k přeměně nebo zachování dobrého chemického a ekologického stavu vodních útvarů nebo jejich dobrého ekologického potenciálu. To platí také pro vodní útvary, které jsou nepříznivě ovlivněny znečištěním způsobeným těžební činností.

Proporcionalita v mnoha případech selhává z důvodu ekonomické efektivity Protože mnoho procesů čištění je založeno na procesech srážení, je nákladová efektivita procesu snížena vytvářením odpadních produktů, jako je kal, popel nebo jiné. Některé z nich musí být zlikvidovány s velkými náklady.

Cílem této studie je shrnutí možných řešení pro další využití odpadních produktů ze systémů na čištění vody a kvantifikace množství vzniklého odpadu.

Výzkum a analýzy mimo jiné ukázaly, že v současné době existují možnosti využití odpadních produktů ze systémů čištění důlních vod nebo systémů úpravy vody v Sasku pouze pro kal hydroxidu železitého (EHS). Neexistuje však žádná možnost obecného použití pro všechny EHS a ne všechny kaly lze recyklovat.

Kontakt:

kathleen.luenich@smul.sachsen.de

V Krušných horách několik společností zkoumá saská ložiska rud a živce pro ekonomické využití. Převážně hlubinná těžba ložisek rud a živce je spojena s rozsáhlými zásahy do krajiny, přírody a životního prostředí. Otevírání ložisek, výstavba provozních objektů a přeprava zbývajících hmot po těžební činnosti na povrchu znamená obrovské a mimo jiné z technického hlediska značné požadavky na plochy a změny krajiny. Následkem mohou být trvalé nové krajinné prvky. Při zásazích do krajiny vzniká potenciál konfliktu jak poškozením (znehodnocení) chráněných statků: půdy, vody, přírody a životního prostředí, tak také v oblasti infrastruktury a populace v silně rozvinuté kulturní krajině. Již během fáze plánování budoucích projektů těžební činnosti je třeba zahrnout opatření za účelem minimalizace zásahů do chráněných statků.

Cílem této studie je shromáždění znalostí a zkušeností v oblasti plochy šetřících nadzemních systémů, mezer ve znalostech, potřeb opatření a také vyhodnocení situace v Sasku.

Velký potenciál pro možnou optimalizaci využití ploch v procesech zpracování surovin a nakládání se zbytkovým materiálem spočívá v tom, budou-li části procesů přemístěny do podzemí nebo pokud dojde k efektivní optimalizaci využití ploch. Souhrnně lze konstatovat, že na národní i mezinárodní úrovni byla za účelem minimalizace využívaných ploch realizována široká škála opatření, ale tato opatření nebyla provedena radikálně.

Kontakt:

kathleen.luenich@smul.sachsen.de

Pro monitoring průniku látek z odvalů do spodní a povrchové vody je třeba m.j. popsat materiálové složení a velikost odvalů. Případné vymývání látek lze odhadnout jen pomocí znalosti vlastností odvalů. Chybějící data ohledně chemického složení a množství materiálu odvalů, účinnosti použitého těsnícího materiálu apod. znesnadňují potřebné prognózy inventáře látek a potenciálního průniku do okolí. Průnik látek z přitékající vody, průsaků a povrchové vody používané k ventilaci významně ovlivňují hydrochemický vývoj ve vodních útvarech povrchových vod vzniklých v důsledku báňské činnosti. Pro stanovení skutečného vývoje kvality vodních útvarů je nutné tyto monitorovat, aby v případě potřeby bylo možno odvodit vhodná opatření.

Cílem je vytvoření koncepce pro bezobslužný systém dálkového průzkumu pro automatizované, kalibrované měření a analýzu tekoucích vod, vody ve vodních útvarech vzniklých v důsledku báňské činnosti a v odvalech.  Systém má umožnit pomocí hyperspektrálních senzorů tekoucí vody, vodu ve vodních útvarech vzniklých v důsledku báňské činnosti a v odvalech detekovat jednoduše, rychle a beze zbytku. Ze shromážděných dat mají být pomocí různých algoritmů a programů učiněny závěry ohledně látek přítomných ve vodě a v odvalech, jedná se např. o chlorofyl, železo nebo sírany. Bude vytvořena koncepce pro využití multi- a hyperspektrálních postupů v rámci monitoringu vody ve vodních útvarech vzniklých v důsledku báňské činnosti, v tekoucích vodách a pro popis stavu odvalů, které budou vhodné pro použití v praxi.

Pomocí dálkového průzkumu, speciálně využitím dronů a vestavěnými multispektrálními, hyperspektrálními, RGB a termálními kamerami je možno získat různé informace o krajině (zkoumaném území). Studie prokázala, že v Sasku je možné s využitím této techniky získat údaje nebo svědectví o reliéfu, pohybu vody, chemických vlastnostech, zdravotním stavu rostlin a další. Studie ale také ukázala, že nahrazení dosavadních běžných měřících a monitorovacích metod ještě zůstává v úrovni vize. Tato metoda by měla být chápána spíše jako smysluplné rozšíření stávajících metod za účelem možnosti lepšího pochopení prostorových souvislostí. 

Kontakt:

kathleen.luenich@smul.sachsen.de

Vzhledem ke komplexním chemickým a fyzikálním procesům v oblastech narušených těžbou někdy není na první pohled zřejmé, které postupy pro úpravu důlní vody jsou vhodné. Za účelem usnadnění vyhledání možných čistících a sanačních metod byl vyvinut vyhledávací nástroj „BEAST“.

Velké množství sanačních metod shromážděných v různých zprávách bylo spojeno a digitalizováno v jedné práci. Kromě toho byly kategorizovány postupy pro případ použití.

Výsledkem byla výzkumná aplikace BEAST - technologie sanace kontaminovaných lokalit, pomocí níž mohou uživatelé online vyhledávat volný text nebo kritéria pro metody z kontaminované lokality a těžební oblasti. Pro uživatele byla navíc vyvinuta orientační pomůcka pro výběr cíleného postupu sanace ve formě rozhodovacích stromů.

Kontakt:

kathleen.luenich@smul.sachsen.de

Cílem bylo vytvořit jednotný společný základ pro blízké nebo přeshraniční tekoucí vody s odvaly vzniklé při bývalé těžbě rud a shromážděné. To poskytuje další podpůrný nástroj pro hodnocení stavu vody podle rámcové směrnice o vodě a pro stanovení veškerých potřebných sanačních potřeb.  

Orientaci na vytvoření přeshraniční katastr odvalů tvořil stávající saský skládka uhlí. Předmětem úvah byly hromady rud a vápenců v českém regionu Ustecký kraj a v saském pohraničí s Českou republikou. Dostupné informace byly shromážděny pro všechny zkoumané hromady.

Byly vytvořeny profily zásob a databáze se zkoumanými daty. Pro zjednodušené hledání byly odvaly přiřazeny útvarům povrchové vody podle rámcové směrnice o vodě nebo těžebním oblastem.

Další informace lze na vyžádání poskytnout společnosti LfULG. Kontakt: christine.stevens@smul.sachsen.de